Velkou část z mé práce zabírá podezřelé vzduchoprázdno, kdy se nic moc neděje 

Poprvé jsem se setkala s Luciinou prací na jejím Instagramu a okamžitě jsem se chtěla dozvědět více. Jak se ke svému povolání vlastně dostala? Jak dlouho jí zabere design jedné knihy? A proč oslovila japonského kaligrafa? Tento rozhovor vznikl skrze emailovou konverzaci (neboť obě žijeme v jiných městech a nyní i v jiných zemích). I přes vzdálenost se ovšem jednalo o jednu z nejmilejších konverzací. Lucie byla vždy ochotná a rychlá v odpovědích, a navíc mi sama poslala fotografie svých děl, vyfotografované speciálně pro tento rozhovor. Výsledek? Posuďte sami... 

Jak jste se k designu knih dostala?

V rámci studia na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jsem se věnovala digitálnímu designu, jako jsou například weby a mobilní aplikace. Knížky mě ale vždycky lákaly a sem tam se mi je povedlo propašovat do svých úkolů. Jeden semestr jsem třeba navrhovala elektronickou dětskou knihu, nebo jako diplomku interaktivní knihu pro iPad. Shodou okolností mě v té době pozvali na pohovor do nakladatelství Host, asi dva dny před státnicemi. Skripta jsem nacpala do tašky a nasedla na vlak do Brna. Nevím, jestli jsem tenkrát byla více nervóznější z toho pohovoru nebo ze státnic. Ale obojí vyšlo.

Pracujete v jednom z našich nejprestižnějších nakladatelství, v brněnském Hostu. Je mezi knižními grafiky velká konkurence, nebo je naopak vaše profese skoro unikát?

Grafický design je široký obor a úprava knih je pouze jednou z jeho mnoha částí. Ovšem čistě knižních designérů u nás moc nenajdete. Ani v nakladatelství se grafický design netýká pouze úpravy knih. Zahrnuje to i spoustu tištěných i online inzercí, plakátů, pozvánek, focení... K tomu všemu jsem si přibalila třeba i správu hosťáckého Instagramu.

V nakladatelství se grafický design netýká pouze úpravy knih

Říká se "nesuď knihu podle obalu". Mě samotnou ovšem dokáže právě obal ke koupi přesvědčit i odradit. Jak to vnímáte vy?

Stejně. Jen mě navíc ovlivňuje moje profese, kdy podvědomě hodnotím použití písma, barevnost a kompozici.

Vybírání knih podle obálek je věc vkusu, každého zaujme něco jiného. Svou roli hraje i žánr. Třeba u fantasy mezi čtenáři vítězí doslovnější motivy - draci, plameny nebo nabroušené meče. Jen potom hrozí, že přijdete do knihkupectví, koukáte do regálů a nemůžete si vybavit, kterou z knížek už vlastně máte doma. (smích)

Mám nemoc z povolání, kdy podvědomě hodnotím použití písma, barevnost a kompozici u jednotlivých knih.

Kde pro vás, jako grafičku, začne proces navrhování obálky?

Doma, v hlavě, před spaním. Nápady si zapisuju, ale trvá celkem dlouho, než mi některý přijde natolik dobrý, abych kvůli němu sedla k počítači. Velkou část z mé práce vlastně zabírá podezřelé vzduchoprázdno, kdy se nic moc neděje. Ale ve skutečnosti je právě tato část pro mě nejnáročnější.

Musíte si knihu před navrhováním obálky přečíst?

Někdy si rukopis vyžádám, hlavně pokud jde o české autory. U zahraniční beletrie se ale často stává, že ve chvíli, kdy na obálce začínám pracovat, její překlad ještě není hotový. Takže dostanu anotaci a posudek na knihu, případně bližší informace dodá překladatel.

Když tvoříte obálku pro zahraniční román, jako je například fantasy Jiskra v popelu, zajímá vás, jak design řešili v jiných zemích?

Obálky zahraničních vydání procházíme s ředitelem nakladatelství a art directorem. Občas se rozhodneme některý z motivů převzít, díky čemuž se práce grafika výrazně zkrátí.

U Jiskry v popelu jsme dlouho zvažovali, jestli americkou obálku použít. Nakonec jsme si na ni troufli sami. Nabroušené meče po mně naštěstí nikdo nechtěl. (smích)

Když se podívám například na zpracování knihy Dešťová hůl od Jiřího Hájíčka, kde design zasahuje i dovnitř knihy, je jasné, že vaše práce nekončí pouze u obálky...

Většina knih má podobnou, pevně danou strukturu, a všechny její části spolu musí ladit. Kromě obálky je třeba vyřešit i to, jak je kniha upravená uvnitř. Motiv z obálky se pak může promítnout na předsádky nebo vstupní a předělové strany.

Kolik času vám úprava jedné knihy přibližně zabere?

Každá kniha je jiná a vyžaduje jiné množství času. Pokud obálku přebíráme ze zahraničí, zvládnu ji za pár hodin. Opačným případem může být odborná kniha plná obrazových příloh a tabulek, nebo třeba dětská knížka, ke které v průběhu přispívá ilustrátor. Úprava takových publikací trvá i několik měsíců - také proto, že pracuju na více knihách současně.

U knihy Zloději zelených koní je hvězda na obálce hmatatelně odlišená od zbytku povrchu knihy. Má to nějaké specifické odůvodnění? A proč jsou některé obaly lesklé a jiné matné?

Součástí celkového konceptu knihy je kromě grafického zpracování i její materiálové řešení. Jako designér můžu vybírat z různých druhů papíru, laminace, ražeb, speciálních barev, stužek, kapitálků... Možností je hodně.

Na potahu Zlodějů zelených koní jsem použila reliéfní ražbu z metalické folie jako odkaz na jeden z klíčových motivů příběhu.

Úprava některých publikací trvá i několik měsíců - také proto, že pracuju na více knihách současně.

Proč některé knihy vycházejí s přebalem a některé bez?

Záleží na záměru designéra a typu publikace. Zatímco například u dětských knih se s přebalem z praktických důvodů setkáváme zřídka, u krimi nebo světové beletrie je běžný. Přebal částečně chrání knihu před znehodnocením.

Spolupracujete s někým na tvorbě obálek?

V případě českých knih návrh vždy konzultuji s autorem, neboť ta zpětná vazba je pro mě důležitá. Dětské knížky tvořím s ilustrátorem. A příležitostně si vymyslím nějakou specialitu. Například že na obálce japonské knihy chci kaligrafii - a tak oslovím kaligrafa. Tak to bylo u Kočičího hosta. (Moc hezky napsaný příběh přímo od Lucie k dispozici zde)

Máte při práci oblíbenou techniku, nebo to střídáte?

Záleží na knize a momentální náladě. Někdy mám chuť hledat zajímavé obrázky, jindy si motiv na obálku vyfotím. A občas vezmu barvy nebo tuš a něco načmárám. Takto třeba vznikla červená šmouha na obálku Dešťové hole.

Mění se váš styl?

Asi ano, odhaduju to podle toho, že některé svoje starší obálky bych dneska už do světa nepustila. Určitě za to můžou zkušenosti a širší rozhled v knižní produkci. A taky začínám být v některých věcech až přehnaný puntičkář.

Co je váš srdcový design a proč?

Kočičí host a Zloději zelených koní. Není to ani tak o úpravě knihy, jak spíš o tom procesu. Bylo to pro mě něčím osobní.

Co děláte, abyste si odpočinula od práce?

Chodím po lese s foťákem v ruce, běhám a čučím do Instagramu. No a samozřejmě čtu. Teď zrovna novinku z Hosta, Kouzelníkův únik z reality. Zkuste ji, má príma obálku. (smích)

Pokud se chcete dozvědět více o Luciiny práci, navštivte její Instagram nebo web. 

(Veškeré fotografie byly poskytnuty přímo od Lucie. Ještě jednou děkuji.)